Proč se při stresu ozve dráždivý tračník a kdy jde o něco jiného

Průjem před pohovorem nebo křeče v břiše po hádce nejsou náhoda. Střevo a mozek jsou propojené nervy i hormony a u lidí se syndromem dráždivého tračníku tato komunikace reaguje citlivěji. Stres tak nemoc nezpůsobuje, ale umí ji spolehlivě rozjitřit. Ne každá bolest břicha ve stresovém období je ovšem „jen nervy“, a právě tohle rozlišení je podstatné.

Jak se stres dostane do střeva

Při stresu tělo přepíná do pohotovosti. Mění se rychlost, jakou se střevo stahuje, citlivost jeho nervových zakončení i složení střevních bakterií. U většiny lidí se to projeví jen přechodně. U syndromu dráždivého tračníku je střevo přecitlivělé, takže i běžné množství plynu nebo normální pohyb střeva vnímá jako bolest.

Funguje to oběma směry. Nepříjemné trávení zvyšuje úzkost a ta pak potíže dál zhoršuje.

Kdy je stres pravděpodobným spouštěčem

Pro souvislost se stresem mluví, když potíže přicházejí ve vlnách spojených s náročným obdobím, ráno před prací nebo před důležitou událostí, a v klidných dnech, na dovolené či o víkendu ustupují. Typické je střídání průjmu a zácpy, nadýmání a bolest, která po vyprázdnění poleví.

Diagnózu ale stanoví lékař. Syndrom dráždivého tračníku se určuje podle charakteru potíží a po vyloučení jiných nemocí, proto by první vyšetření nemělo chybět ani u lidí, kteří si příčinu „jsou jistí“.

Příznaky, které stres nevysvětlí

Některé signály ukazují na jinou příčinu a patří bez odkladu k lékaři:

• krev ve stolici nebo černá stolice,
• hubnutí bez snahy zhubnout,
• průjmy, které budí ze spánku,
• horečka, výrazná únava nebo chudokrevnost,
• potíže, které začaly poprvé ve vyšším věku,
• rakovina tlustého střeva nebo zánětlivé onemocnění střev v rodině.

Tyto příznaky nemusejí znamenat nic vážného, ale vyžadují vyšetření, často včetně krevních testů nebo kolonoskopie.

Co ve stresových obdobích uleví

Střevo má rádo pravidelnost. Jídlo v podobných časech, menší porce a dost času na toaletu bez spěchu sníží počet výkyvů. Pomáhá také pravidelný pohyb, třeba každodenní svižná procházka, a dostatek spánku.

Uvolňovací techniky jako pomalé dýchání do břicha, progresivní svalová relaxace nebo krátká chvíle bez telefonu po jídle mohou zmírnit napětí, které se do břicha přenáší. Účinek se obvykle dostaví po týdnech pravidelného cvičení, ne po jednom pokusu.

Psychoterapie není přiznání, že si to vymýšlíte

Lidé se syndromem dráždivého tračníku se někdy brání doporučení k psychologovi, protože mají pocit, že je lékař nebere vážně. Bolest je ale skutečná, jen se na ní podílí nervový systém. U části pacientů se osvědčuje kognitivně behaviorální terapie nebo hypnoterapie zaměřená na střevo. Pomáhají měnit reakci na stres i na samotné příznaky. Terapie může doplnit úpravu stravy a léky, které předepíše lékař.

Když úleva nepřichází

Pokud se potíže i přes úpravu režimu zhoršují nebo vám omezují práci a společenský život, vraťte se k praktickému lékaři či gastroenterologovi. Možností léčby je víc a dají se kombinovat. Pomáhá přinést si záznam za dva až tři týdny: kdy potíže přišly, co jste jedli a jak náročný byl den. Lékař pak snáz odhalí, co je u vás hlavním spouštěčem.

Zdroje

• Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP
• Národní ústav duševního zdraví