Jak se rozhodnout, když nemáte dost informací

Čekání na úplné informace často vede jen k odkládání. Většina důležitých rozhodnutí se dělá bez jistoty, ať jde o změnu práce, stěhování nebo výběr školy. Cílem tedy není vědět všechno, ale vědět dost a vyznat se v tom, co zůstane nejasné. Pomáhá k tomu několik otázek, které si můžete položit krok za krokem. Každá z nich zaměřuje pozornost na jinou část problému a společně vás dovedou k rozhodnutí, za kterým lze stát.

Kolik informací stačí?

Stačí tolik, aby další zjištění pravděpodobně nezměnilo směr. Pokud poslední tři zdroje říkají totéž, sbírat dál je jen odkládání. Stanovte si předem, kolik času hledání věnujete.

Zvlášť je dobré rozlišit důležité a pouze zajímavé. Při výběru bytu rozhodují dojezdová vzdálenost a náklady, ne barva dlaždic. Seznam tří až čtyř kritérií pomůže nepodlehnout detailům.

Zeptejte se někoho, kdo podobnou situací prošel. Jedna zkušenost z první ruky často nahradí hodiny čtení.

Co když se bojím špatné volby?

Strach z chyby je obvyklý a většinou přeceňuje následky. Zkuste si představit nejhorší realistický výsledek a napsat, jak byste se s ním vypořádali. Často zjistíte, že je zvládnutelný.

Odložení je také volba, jen ne vědomá. Když se nerozhodnete, rozhodnou za vás okolnosti nebo termín. Aktivní rozhodnutí vám alespoň dá kontrolu.

Rozlišujte mezi nejistotou a varováním. Intuitivní nepohoda může upozorňovat na něco důležitého, ale také na zvyk měnit se nechtít. Zkuste ji pojmenovat konkrétně.

Lze rozhodnutí vzít zpět?

Tohle je jedna z nejužitečnějších otázek. Rozhodnutí, které lze vrátit, můžete udělat rychleji. Pokud si například předplatíte kurz s možností zrušit, riziko je malé.

Nevratná rozhodnutí si zaslouží víc času a konzultace. Patří sem velké finanční závazky, trvalé stěhování nebo odchod ze zaměstnání bez náhrady. Zde se vyplatí probrat věc s někým, komu věříte.

Mezi těmito póly leží rozhodnutí, která lze zkoušet. Dočasná výpomoc, zkušební doba nebo pronájem místo koupě snižují cenu omylu.

Má smysl psát pro a proti?

Má, pokud body nejen vypíšete, ale i ohodnotíte. Jedna silná výhoda může převážit pět drobných nevýhod. Ke každému bodu připište číslo od jedné do pěti podle toho, jak moc pro vás znamená.

Pomůže také přidat sloupec „co by se stalo, kdybych nic nedělal“. Status quo má svoje náklady, které se při srovnání snadno přehlédnou.

Seznam není kalkulačka. Pokud vám výsledek nesedí, ptejte se, proč. Často tím odhalíte kritérium, které jste zapomněli napsat.

Jak se rozhodovat s ostatními?

Když se rozhodnutí týká i dalších lidí, řekněte jim předem, jak se bude činit. Zda hlasujete, rozhoduje jeden člověk nebo hledáte shodu. Nejasnosti v pravidlech způsobují víc sporů než samotná volba.

Poslouchejte rady, ale rozlišujte jejich zdroj. Kamarád, který by si vybral jinak, mluví o svých hodnotách. Užitečnější je zeptat se, co by vám doporučil, kdyby znal vaše priority.

Tlak okolí neznamená, že musíte rozhodnout hned. Slušné „potřebuju čas do pátku“ bývá přijato bez problémů.

Co dělat po rozhodnutí?

Zapište si, proč jste se rozhodli a co jste tehdy věděli. Za půl roku vám to pomůže posoudit rozhodnutí podle tehdejších informací, ne podle výsledku. Dobré rozhodnutí může dopadnout špatně a naopak.

Stanovte si bod kontroly. Například po třech měsících se podíváte, zda se naplnilo to, co jste čekali. Pokud ne, upravíte kurz.

Nepřemýšlejte donekonečna o variantě, kterou jste nevybrali. Zkuste investovat energii do toho, aby zvolená cesta fungovala.

Časté otázky

Je lepší rozhodnout rychle, nebo v klidu?

Záleží na ceně chyby. Drobné a vratné věci rozhodněte rychle. U velkých a nevratných si dejte čas, ale s pevným termínem, aby se z přemýšlení nestalo odkládání.

Mám věřit intuici?

Intuice je užitečná tam, kde máte zkušenosti. V neznámé oblasti ji doplňte fakty. Pokud se pocit a rozum rozcházejí, zkuste zjistit, co přesně vás znepokojuje.

Co když se po rozhodnutí objeví pochybnosti?

Pochybnosti po větším kroku jsou běžné a nemusí znamenat chybu. Porovnejte je se svým zápisem důvodů. Pokud se nic podstatného nezměnilo, dejte rozhodnutí čas.

Zdroje

• Národní ústav duševního zdraví
• Česko-moravská psychologická společnost